Deflace je ekonomický jev, při kterém dochází k absolutnímu poklesu cenové hladiny v ekonomice po delší časové období. Představuje přímý opak inflace a obvykle se měří indexem spotřebitelských cen. V praxi deflace znamená, že za stejnou částku peněz je možné koupit více zboží a služeb než v předchozím období, což vede ke zvýšení kupní síly.
Tento jev také způsobuje, že hotovost a peníze uložené v bankách získávají na reálné hodnotě, což krátkodobě může vypadat jako pozitivní efekt pro spotřebitele. Ve skutečnosti je však deflace považována za škodlivý ekonomický jev, který může mít závažné negativní důsledky pro celou ekonomiku.
Příčiny deflace
Hlavním faktorem způsobujícím deflaci je nedostatek peněz v oběhu. Centrální banky, jako Česká národní banka, mají za úkol regulovat množství peněz v ekonomice, a pokud dochází k jejich nedostatečné emisi, může se ekonomika propadnout do deflace. Deflace může nastat také v situaci, kdy "trhy zamrznou" - peníze se přestanou pohybovat v ekonomickém systému, lidé i firmy zadržují hotovost a odkládají nákupy v očekávání dalšího poklesu cen.
Dopady deflace na ekonomiku
Ačkoliv deflace krátkodobě zvyšuje kupní sílu spotřebitelů, dlouhodobě má vážné negativní dopady na ekonomiku. Pokles cen vede ke snížení tržeb a zisků firem, které následně musí snižovat náklady, často propouštěním zaměstnanců nebo snižováním mezd. To dále snižuje poptávku domácností po zboží a službách, což opět tlačí ceny dolů a vytváří tzv. deflační spirálu nebo past.
Dlouhodobá deflace narušuje ekonomické rozhodování, vede k odkládání investic, zvyšuje reálnou hodnotu dluhů (což je nepříznivé pro dlužníky) a může výrazně prohloubit recesi. Negativně ovlivňuje také exportně zaměřené firmy, jelikož zdražuje jejich produkci v zahraničí. Ve výsledku dochází k nárůstu nezaměstnanosti, poklesu výroby a celkovému propadu HDP.