Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu
Zavřít

Kup levně, prodej draho

FX NEWS

Strategii „kup levně, prodej draho“ zná každý obchodník a investor. Strategie carry trade je v podstatě to samé na devizovém trhu. Jejím základem je existence úrokového diferenciálu mezi dvěma měnami, kde u jedné pracujeme s nižší úrokovou sazbou a u druhé s vyšší. Logickým vyústěním takové situace je, že si obchodník vypůjčí měnu s nižší sazbou, smění ji za měnu se sazbou vyšší a tu následně využije dle svého uvážení. Může ji do uložit do depozitního bankovního produktu, státního dluhopisu nebo pokladniční poukázky, případně i do rizikovějších aktiv. Jeho primárním ziskem je úrokový rozdíl.

Základem strategie carry trade je povědomí o úrokových sazbách konkrétních ekonomik a jejich měn. Nejde přitom pouze o aktuální stav úroků, je potřeba pracovat i s jejich výhledem. Platí přitom, že čím vyšší úrokový diferenciál tím lépe, jelikož vytváří prostor pro situace případných změn diferenciálu. Nechcete totiž, aby se vám diferenciál náhlou změnou sazeb překlopil z pozitivních hodnot do záporných.

Tím se dostáváme k předpokladu strategie, a tím je stabilní období s nízkou volatilitou. Strategie carry trade dává smysl především tehdy, pokud jste si jisti, že ani na jedné straně obchodu nebude docházet k náhlým a prudkým změnám. Každá taková změna totiž může znamenat riziko přecenění s ohledem na sazby i kurz, ať už jde o měnu a sazbu, kterou jste obchod financovali, nebo tu druhou.

Ideální situace je taková, kdy na trzích převládá relativně klidná a stabilní nálada podporující ochotu riskovat. Obchodník má přístup k získání financovací měny, ať už z „vlastního“ nebo přes dluh (páku). Vedle toho si vybral druhou měnu s dostatečným úrokovým diferenciálem. Mimo něj může profitovat i z případné situace, kdy daná výše úročená měna posiluje. To je však nejisté, jelikož může dojít i k pravému opaku. Proto je obvyklé, že si carry obchodníci svou pozici zajišťují minimálně s ohledem na kurzové riziko, např. přes forwardy či opce. Náklad zajištění pak obchodníkovi osekává jeho zisky z rozdílných úroků.

Ještě před pandemií patřily mezi nejběžnější financovací měny ty ze skupiny G10, u nichž jsme pracovali s obdobím stabilních a nízkých sazeb. Šlo především o euro a japonský jen, u nichž byly sazby záporné. Druhou stranou obchodu pak byly vysoko výnosové měny, zejména z oblasti rozvíjejících se trhů, u nichž investoři vyhodnotili adekvátní rizikovost nejen s ohledem na finanční a ekonomické ukazatele, ale i další. Jmenovat můžeme například tureckou liru nebo argentinské či mexické peso, u kterých se sazby v době od roku 2018 do 2020 pohybovaly v rozmezí vyšších jednotek procent až do vyšších desítek.

S příchodem pandemie se však prostředí změnilo. Sazby klesly na nulu v podstatě všude, a tím i atraktivnost strategie carry trade. V postpandemickém období pak následovala měnověpolitická normalizace spojená s vysokou volatilitou sazeb i měn, což strategii, a především zajištění, prodražovalo. V letošním roce je situace opět jiná. Naprostá většina centrálních bank již dosáhla vrcholu sazeb v aktuálním úrokovém cyklu, což carry trade vrací do hry. I tak stále nejde o ideální prostředí, jelikož mnohé ekonomiky stojí na prahu ekonomického zpomalení s ohledem na měnovou politiku nastavenou na zkrocení inflace.

Pokud bychom měli ukázat na oblíbenou měnu v rámci strategie carry trade, napadá nás česká koruna. Domácí ekonomika je sice v technické recesi, avšak jak ČNB, tak i ministerstvo financí nepředpokládá její významné prohloubení. Poslední prognózy naopak ukázaly o něco pozitivnější výhled. Vedle toho tu máme ve srovnání s eurem i dolarem pozitivní úrokový diferenciál podpořený rétorikou centrální banky o vyšších sazbách po delší dobu. Centrální banka navíc poskytuje (minimálně psychologické) zajištění ve formě příslibu zásahu v případě nadměrných výkyvů kurzů koruny odrazující spekulanty od shortů koruny. Z pohledu zahraničního investora je takové prostředí naprosto ideální.

Určitou formu carry trade provádějí i sami čeští exportéři, kteří si nabrali eurové úvěry. Pokud je směnili za koruny, které následně uložili, inkasují z nich vyšší úrok, zatímco úvěr (s nižší sazbou) splácí v zahraniční měně utržené z vlastního vývozu. Přebytečná eura pak mohou hromadit a čekat na první náznaky možného ukončení intervencí ČNB a snížení sazeb. To jsou podle nás rizika až pozdní druhé poloviny roku, která by mohla doručit oslabení kurzu ze současných nejsilnějších hodnot od roku 2008.

Celkově můžeme říci, že strategie carry trade sice vypadá velmi jednoduše, je však potřeba s ní pracovat do všech detailů, včetně výhledů. Zároveň nejde o strategii, kterou lze provádět s malými částkami, ostatně proto ji nejčastěji vidíme u hedgeových fondů, nikoliv u retailu. Ten se může na strategii zaměřit snáze a levněji například přes vybrané burzovně obchodované fondy, tzv. ETF. Současné prostředí je pro carry trade výrazně zajímavější, zejména v krátkém období. Na druhou stranu jej považujeme za poměrně rizikové s ohledem na nejistý ekonomický výhled i volatilitu. A trh nám to potvrzuje. Jen při pohledu na některá carry trade ETF vidíme, že jejich výkon dosahuje za poslední rok nízkých jednotek procent.

Z historie víme, že největším katem strategie carry trade byly náhlé změny nálady navazující na tržní nebo ekonomické šoky (recese). Takový scénář v současném prostředí rozhodně vyloučit nemůžeme. Navíc víme, že by při jeho realizaci nemuselo dojít pouze na případné změny úrokových sazeb, ale rovněž na případné zásahy na devizových trzích.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Kup levně, prodej draho