Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu
Zavřít

Záchrana turecké liry pokračuje

FX NEWS

Turecká lira byla během letoška – po argentinském pesu – druhou nejvíce oslabující měnou. Jak vůči dolaru, tak i vůči euru hned několikrát posunula své historicky nejslabší hodnoty. V listopadu však došlo na zvrat. Lví podíl na něm má turecká měnová politika, jejíž nově nastavený trend vypadá z hlediska snahy o stabilizaci kurzu poměrně slibně. Turecká lira by se tak mohla stát jednou ze zajímavých příležitostí příštího roku.

Intenzivní oslabování liry zastavila až změna na předních postech institucí turecké měnové a fiskální politiky. Výrazně, a pro překvapení mnohých, přispěl svými komentáři i prezident Erdogan, který se postavil za politiku nového guvernéra centrální banky. Ten po svém prvním zasedání, kterému velel, oznámil razantní kroky. Právě ty, jak jsme již dříve uvedli, byly potřeba k nastartování procesu obnovy důvěry v tureckou monetární autoritu. Kombinace zvýšení úroků o 475 bazických bodů a jejich „sjednocení“ v rámci týdenní repo sazby byla začátkem nové éry ortodoxní měnové politiky. A přidaly se další kroky.

Od posledního zasedání turecké centrální banky uběhlo necelých čtrnáct dní, za tu dobu byla přijata další opatření s cílem obnovy důvěry v měnovou politiku a přilákání zahraničního kapitálu, který by pomohl obnovit vyčerpané devizové rezervy a zároveň přispěl k uvolnění tureckých měnových podmínek. Jedním z nich bylo navýšení limitu aukcí lirových swapů z 50 % na 60 %. Tento krok sice umožní snadnější spekulace na pokles liry, hlavním cílem je však větší flexibilita lirového trhu. V minulém týdnu pak následovalo zrušení pravidla poměru aktiv, které sloužilo především k podpoře úvěrové činnosti.

Toto pravidlo bylo zavedeno letos v dubnu. Turecké banky pod jeho vlivem musely sledovat celkový objem poskytnutých úvěrů, nakoupených dluhopisů a uzavřených swapů s centrální bankou vzhledem k celkovému objemu lirových a zahraničních depozit. Jestliže objem půjček, bondů a swapů (konkrétní procento z celkového objemu instrumentů – u půjček šlo o 100 %, u bondů o 75 % a u swapů o 50 %) klesl pod 100 % sumy vzniklé z celkového objemu lirových depozit a ze 125 % objemu zahraničních depozit, banka byla nucena pod hrozbou pokuty rozdíl dorovnat. To se dělo především prostřednictvím poskytování půjček a skupování státních dluhopisů. Výsledkem byla silná úvěrová expanze, která Turecku napříč rozvojovými zeměmi zajistila jeden z nejnižších mezikvartálních poklesů ekonomiky za druhé čtvrtletí (-11 % q/q)*, zároveň ale přispěla k navýšení deficitu běžného účtu, což byla v mezinárodním koronavirovém prostředí hlavní hnací síla oslabování turecké měny.

Trojice výše představených opatření (se stále platným výhledem možného dalšího zvýšení sazeb) přispěla ke stabilizaci libry a k postupnému přílivu zahraničního kapitálu. Koncem minulého týdne turecká média uvedla, že v období posledních čtrnácti dnů přitekl do země čistý zahraniční kapitál v hodnotě téměř 1,5 miliardy dolarů. To je dobrá zpráva z hlediska alespoň částečné obnovy devizových rezerv. Klíčové ale je, aby se důvěra rozšířila i mezi samotnými Turky. V jejich případě jsme vinou silné úvěrové expanze pozorovali nárůst lirových depozit, který však s postupně oslabující lirou začal zpomalovat ve prospěch přesunu do depozit denominovaných v jiných měnách. Ty letos dle dat agentury Bloomberg narostly na rekordních 228,2 miliardy dolarů. Vedle toho se domácí subjekty zaměřily i na zlato. Jen za letošek turecké firmy a spotřebitelé navýšili své zlaté rezervy až na 36,4 miliardy dolarů, což je téměř trojnásobek hodnoty z minulého roku.

Jestliže se zaměříme na možný další vývoj, obnova důvěry zahraničních subjektů je nepochybně na dobré cestě. Na druhou stranu, příliv portfoliových investic jakožto procyklického toku externího financování může ve výsledku bilanční riziko navyšovat. Turecko se proto musí zaměřit na domácí poptávku, zejména ve spojení s běžným účtem. V tomto směru bude nejdůležitější zpomalení úvěrové expanze v koronavirovém prostředí stále omezeného zahraničního obchodu. To by mělo vést ke zpomalení poptávky po importu za situace výrazně oslabeného tureckého exportu.

A jak se zdá, úvěrové toky zpomalují. Dle dat Institutu mezinárodních financí toky postupně klesají z 7 % HDP během druhého čtvrtletí na 2 % HDP ve třetím čtvrtletí. Institut odhaduje, že 2 % HDP by mělo být dosaženo i během čtvrtého čtvrtletí. V roce příštím, i díky zrušení výše zmiňovaného pravidla poměru aktiv, by tempo mělo dále zpomalovat. Ve výsledku by tak mělo docházet ke snižování deficitu běžného účtu, k čemuž by – například díky globální distribuci vakcíny proti COVID-19 – měl přispět i opět narůstající export. V takovém případě, abstrahujeme-li od možných geopolitických faktorů, by z liry, například v rámci strategie carry trade, byla zajímavá obchodní příležitost. Tento předpoklad je ale postaven na tom nejdůležitějším, a tím je zpomalení úvěrového impulsu, nejlépe směrem do záporu.

*Za třetí čtvrtletí bylo dosaženo mezikvartálního růstu +15,6 %, meziročně pak +6,7 % (největší příspěvek k růstu spadal pod spotřebu a investice, čisté exporty naopak skončily v záporu). Turecká ekonomika by tak za celý rok mohla skončit v plusu. To lze v koronavirovém prostředí považovat za velký úspěch, který byl podpořen úvěrovou expanzí na úkor měny a devizových rezerv.

Zotavující se ekonomiku a lepší vyhlídky turecké liry můžete využít například pro obchodování carry trade

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Přečtěte si další články
Záchrana turecké liry pokračuje