Reklama
Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu

Kandidáti na nového šéfa ECB. Kdo nahradí Maria Draghiho?

FX NEWS

Estonský kritik, šéfka MMF nebo evropský exkomisař? I to jsou žhaví kandidáti na post šéfa Evropské centrální banky. Současnému prezidentovi nejvlivnější finanční instituce na starém kontinentu Draghimu za rok končí mandát a v kuloárech už se nějakou dobu mluví o možných pokračovatelích.

Německý favorit Jens Weidmann přišel po několika měsících o virtuální vedení na post lídra ECB, a to na úkor finského matadora Erkki Liikanena, informoval průzkum agentury Bloomberg. Toho se zúčastnilo celkem 24 ekonomů, kteří vybírali tři nejpravděpodobnější kandidáty na post šéfa nejdůležitější evropské finanční instituce.

Důvodem Weidmannova poklesu jsou dohady o tom, že německá kancléřka Merkelová upřednostňuje německého předsedu Evropské komise před prezidentstvím ECB. Význam této role se, jak dokazuje nedávné postavení Jean-Claude Junckera v obchodních jednáních s Trumpem, ještě zvýšil. V případě, že by obchodní válka ještě eskalovala, má Německo v sázce mnoho, uvádí navíc Fidelity International.

Podle minulých zkušeností v ECB i v jiných bankách spočívá hlavní role prezidenta v pomoci Radě guvernérů dosáhnout konsenzu. Ty vyhrocenější názory a chování jsou „uhlazeny“ a posouvají se směrem ke střednímu proudu, dodává Fidelity International.

Erkki Liikanen – Finsko

Hlavním favoritem je dle Bloombergu bývalý guvernér finské centrální banky. Tento matador v červenci odstoupil z tohoto důležitého postu, který ale nebyl první klíčovou funkcí v jeho životě. Podílel se také na sestrojení plánu pro bankovní sektor Evropské unie na vrcholu dluhové krize v roce 2012.

Fin byl zvolen do národního parlamentu již v 21 letech a od té doby zastával pozice evropského komisaře, ministra financí i ambasadora v Bruselu. Současně se také dobře zná s dosavadním prezidentem ECB Draghim. Zároveň patří mezi podporovale expanzivní měnové politiky. Co se týče vlastností, je považován za pragmatika, informuje Bloomberg.

 

Francois Villeroy de Galhau – Francie

Guvernér francouzské centrální banky je dalším horkým kandidátem na post šéfa ECB. Bank of France vede od roku 2015 a vždy podporoval Draghiho politiku stimulace. Má ale zkušenosti i ze soukromého sektoru, konkrétně z banky BNP Paribas. Jelikož pochází z regionu Alsaska, mluví také německy, což je jeho další přidanou hodnotu.

Philip Lane – Irsko

Irsko zůstává poslední zemí mezi zakládajícími členy eurozóny, která neměla svého zástupce ve Výkonné radě ECB. To může být jeden z důvodů, proč některý ze zástupců národu svatého Patrika může v příštích dvou letech zasednout na některé ze čtyř uvolněných pozic. Lane je bývalým profesorem ekonomie na Dublin Trinity College, který má doktorát z amerického Harvardu. Přestože se zřejmě chce účastnit „boje“ o místo prezidenta ECB, spekuluje Bloomberg, irská vláda ho prozatím jmenovala pro viceprezidentství. Je však zároveň kandidátem na hlavního ekonoma ECB poté, co Peter Praet odstoupí během příštího roku. Jeho šance na získání některé z těchto pozic se však může snížit, pokud jeho krajanka Sharon Donneryová získá post šéfa dozorčí rady.

Jens Weidmann – Německo

Weidmann se v roce 2011 stal nejmladším prezidentem německé Bundesbanky, když jeho předchůdce odstoupil na protest proti politice ECB. Padesátiletý Němec je v současnosti odpůrcem uvolněné monetární politiky. Tím si na domácí půdě získává uznání, v zahraničí ale naopak kritiku například od samotného Draghiho. Tato charakteristika se mu může vymstít, pokud se evropští politici budou bát toho, že by byl ve svém přístupu až příliš agresivní a nerozvážný. Velkým plusem je pro něj to, že největší evropská ekonomika, Německo, nikdy neměla zástupce na postu prezidenta ECB.

Olli Rehn – Finsko

Rehn je relativně novou tváří na scéně evropského bankovnictví. Hraje však už nějakou dobu roli v aparátu Evropské unie. Jako komisař EU byl během dluhové krize silným zastáncem fiskální disciplíny. V roce 2015 se vrátil do rodného Finska, aby zastával post ministra hospodářství a dohlížel nad finskou ekonomikou v recesi. V současné době působí jako šéf finské centrální banky poté, co odstoupil výše zmíněný Liikanen.

Klaas Knot – Nizozemí

Šéf nizozemské centrální banky je v současnosti jedním z nejmladších členů Rady guvernérů ECB. Velmi často drží slovo s Weidmannem, především co se týče negativního efektu další stimulace měnové politiky. Do čela klíčové nizozemské instituce byl zvolen v květnu a jeho mandát by měl trvat sedm let. Faktem, který mluví proti němu, je to, že Nizozemci měli svého zástupce na vrcholném postu ECB hned v prvních čtyřech letech fungování této instituce.

Klaus Regling – Německo

Jeden ze strůjců obrovského projektu jménem „euro“. Regling strávil deset let na postu šéfa ministerstva financí v Německu, kterému pomáhal připravit se na ekonomickou a měnovou unii. V současné době je šéfem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a má skvělé znalosti o problémech eurozóny. Za sebou má navíc zkušenosti ze soukromého sektoru v Evropě, Asii a Spojených státech, včetně členství v MMF a Evropské komisi.

Christine Lagardeová – Francie

Francouzku Lagardeovou všichni zasvěcení moc dobře znají. Šéfka MMF prolomila tradici mužských politických lídrů, když se stala přední představitelkou této instituce. Mezi lety 2007 a 2011 působila jako ministryně financí ve Francii. Pokud by se stala šéfkou ECB, byla by prvním člověkem, kterému se to povedlo bez titulu z ekonomie.

Ardo Hansson – Estonsko

Estonec narozený v Chicagu a s titulem z Harvardu je jeden z největších kritiků kvantitativního uvolňování. V roce 2015 byl velkým odpůrcem nákupů dluhopisů. Syn estonských emigrantů působil také jako hlavní ekonom pro Čínu v rámci Světové banky, také je jedním ze strůjců nové estonské měny po pádu Sovětského svazu. Zvolení Hanssona by bylo signálem toho, že evropští lídři vnímají přípravu pobaltských států na přijetí společné měny euro. Jedná se ale o nepravděpodobný scénář. Hanssen osobně pro tuto práci není nadšený, a to prý z osobních důvodů.

Benoit Coeuré – Francie

Mezi další kandidáty na vedení ECB, které průzkum Bloomberg neuvedl, patří Benoit Coeuré. Francouzský člen Výkonné rady ECB je považován za silného kandidáta a má podporu i v rámci současné struktury centrální banky. V médiích jsou poslední dobou stále více slyšet jeho názory na jestřábí monetární politiku, ve kterých podporuje odstranění stimulů monetární politiky.

Autor: Petr Pospíšil
Zdroj: Roklen24

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Kandidáti na nového šéfa ECB. Kdo nahradí Maria Draghiho?
Reklama