Fórum ECB v Sintře 2025: Centrální banky tančí mezi inflací, cly a globální nejistotou

Včera, 1. července 2025, se v portugalské Sintře konalo každoroční Fórum Evropské centrální banky o centrálním bankovnictví, které letos neslo podtitul „Přizpůsobování se změnám: makroekonomické posuny a politické reakce“. Do diskuse se zapojili nejvlivnější guvernéři centrálních bank světa: Jerome Powell (Fed), Christine Lagarde (ECB), Andrew Bailey (BoE), Kazuo Ueda (BoJ) a Chang Yong Rhee (BoK). Všichni čelí podobné výzvě – jak řídit měnovou politiku v době vysoké nejistoty, rostoucích cel a fragmentace světového hospodářství.

Pro lepší vstřebatelnost informací z tohoto článku jsme pro vás pomocí AI vytvořili krátký rozhovor.

FED: Cla zdržují snížení sazeb, nezávislost centrální banky pod tlakem

Jerome Powell, předseda amerického Fedu, se v Sintře musel nejen vyrovnat s otázkami ohledně měnové politiky, ale i s politickým tlakem. Den před fórem prezident Trump zveřejnil ručně psaný dopis, ve kterém Powella vyzval ke „značnému“ snížení úrokových sazeb. Powell v reakci během panelu potvrdil, že Fed zůstal se sazbami opatrný právě kvůli novým celním opatřením, která zvýšila inflační očekávání.

Podle Powella by za normálních okolností již snižování sazeb začalo, ale tarify přispívají k vyšší inflaci, a proto musí Fed vyčkávat. K červencovému zasedání Powell uvedl, že „nemůže říct, zda je příliš brzy“, a že rozhodnutí bude záležet na přicházejících datech. Trhy na to okamžitě zareagovaly a zvýšily pravděpodobnost červencového snížení sazeb z méně než 20 % na zhruba 25 %.

Powell rovněž důrazně hájil nezávislost Fedu. „Jsem zaměřený jen na svou práci,“ uvedl a připomněl, že prioritou zůstává duální mandát – cenová stabilita a plná zaměstnanost. Jeho vystoupení bylo přijato s respektem a oceněno potleskem účastníků.

ECB: Inflace na cíli, ale nejistota přetrvává

Christine Lagarde, prezidentka ECB, oznámila, že eurozóna v červnu dosáhla svého 2% inflačního cíle. Uvedla však, že navzdory tomuto pozitivnímu vývoji není „mise splněna“ a že ECB musí nadále čelit výrazným nejistotám. Mezi hlavní rizika řadí geopolitické napětí a fragmentaci globálního hospodářství, které může mít oboustranný vliv na inflaci.

Lagarde potvrdila, že ECB je „dobře vybavena k navigaci rozbouřenými vodami“ a že cyklus snižování sazeb, který v roce 2025 čítal již osm rozhodnutí, se blíží ke konci. Tuto pozici podpořil i hlavní ekonom ECB Philip Lane, který v rozhovoru pro CNBC uvedl, že „měnověpolitický cyklus je dokončen“.

BoE: Postupné snižování sazeb a trh práce jako klíčový faktor

Guvernér Bank of England Andrew Bailey se připojil k náladě postupného uvolňování. Potvrdil, že sazby v Británii budou nadále klesat, přičemž se v srpnu očekává další snížen z 4,25 % na 4 %. Bailey upozornil na oslabování britského trhu práce, které označil za zásadní pro další vývoj měnové politiky.

Zároveň připustil, že současné vysoké sazby mají menší vliv na inflaci, než by se očekávalo – a to kvůli nízké úrovni zadlužení britských domácností i firem. Reálná účinnost měnové politiky je tak omezená, a BoE musí přemýšlet o flexibilnějším přístupu.

BoJ: Inflace pod cílem, ale opatrné utahování pokračuje

Guvernér Japonské centrální banky Kazuo Ueda potvrdil, že základní inflace v Japonsku zůstává mírně pod 2% cílem, ačkoli celková inflace se drží nad touto hranicí především kvůli růstu cen potravin a paliv. Ueda připustil, že redukce bilance BoJ je zatím v nedohlednu, ale zůstává naděje, že se inflace i měnová politika přiblíží normalizaci do konce jeho mandátu v roce 2028.

O dalším zvýšení sazeb zatím nepadlo rozhodnutí. Ueda uvedl, že bude záležet na dynamice poptávky, cyklických faktorech a šocích na straně nabídky. Nově jmenovaný člen představenstva Kazuyuki Masu varoval před příliš uspěchaným utahováním politiky.

Závěrem

Fórum v Sintře znovu potvrdilo, že globální centrální banky čelí rostoucímu spektru nejistot – od geopolitiky přes obchodní války až po strukturální změny na trzích práce. Přestože některé instituce, jako ECB nebo BoE, už pokročily v cyklu uvolňování politiky, jiné, v čele s Fedem, zůstávají opatrnější.

Rozdíl v přístupech reflektuje různé domácí podmínky, ale zároveň poukazuje na klíčový problém dnešní doby. Světová ekonomika je v přechodové fázi, kdy staré nástroje nemusí vždy fungovat jako dřív. Výzvou pro centrální banky je nejen měnová politika, ale i schopnost reagovat na svět, který se mění rychleji než kdykoliv předtím.

Autor: Michal Stibor