Reklama
Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu

Eurové léto s příchutí globálně slabšího dolaru

FX NEWS

Zatímco první polovina aktuálního týdne se nesla ve znamení ještě silnějšího tržního optimismu, než který jsme pozorovali několik dní předtím, do druhé vstupujeme s o něco větší nejistotou. Může se samozřejmě jednat o konsolidaci předchozích zisků, zejména hovoříme-li o rizikových měnách, najdou se ale proměnné, které sentimentu způsobují hned několik šrámů. Je to například strach z dalšího šíření koronaviru a s ním spojenými opatřeními či opětovná roztržka mezi USA a Čínou.

Začněme ale krátkou rekapitulací. Mezi faktory, které například korunu posunuly na nejsilnější hodnoty od vypuknutí koronakrize, patří nejen pozitivní zprávy o vakcíně proti viru COVID-19 od společnosti AstraZeneca, ale samozřejmě i odsouhlasená pomoc EU v rámci fondu obnovy. Obě tyto zprávy zažehly optimismus projevující se v růstu v podstatě všech druhů aktiv, od akcií přes dluhopisy, zejména šlo o ty rizikové, až po ropu a drahé kovy. Během včerejšího dne však tento optimismus poněkud ochladl, a to z titulu COVID-19 či uzavírání konzulátů v rámci americko-čínských sporů. Evropské akcie tak nakonec ztrácely, americké pouze před otevřením Wall Street, aby poté obrátily do plusu. Rostly také bezpečné přístavy jako státní dluhopisy, americké a evropské jádrové, stejně tak i zlato.

Jestliže geopolitiku vypustíme, stojí za to se zaměřit na to hlavní, co určuje, resp. bude určovat, vývoj evropských a amerických aktiv. Starý kontinent má za sebou hnací sílu v podobě akomodativní měnové politiky Evropské centrální banky i již zmiňovanou společnou fiskální pomoc, včetně vidiny společných bondů umožňujících investorům diverzifikaci například od amerických Treasuries. V USA je měnová politika rovněž akomodativní, dokonce ještě více než v Evropě, po fiskální stránce však mírně zaostává. První vlna vládních výdajů skončí s červencem, přičemž druhá, o které se intenzivně hovoří, má detaily, včetně začátku, zatím v nedohlednu. Pokud k tomu připočteme rostoucí počet nově nakažených koronavirem a ne tak rychle otevírající se americkou ekonomiku, máme celkem silné faktory ovlivňující rozhodování mezi americkými a evropskými aktivy, a to na úkor těch prvních (nadto neuvažujeme proměnné jako americké prezidentské volby, jelikož jejich vliv očekáváme zhruba v září, plus dvojí deficit jako potenciální dolarovou hrozbu).

Samozřejmě lze namítat, že při pohledu na vývoj amerických akcií v posledních týdnech nelze hovořit o ničem jiném než o obnově ve tvaru „V“. Takový pohled je však podle našeho názoru vybaven hodně tlustými „růžovými brýlemi“. Za těmi stojí aktivita centrálních banky, tedy Fedu. Jak ve své analýze ukázala Bank of America, klíčovým motorem růstu akcií je růst bilance centrální banky. Korelace těchto dvou proměnných, u Bank of America šlo konkrétně o kumulované bilance Fedu, čínské centrální banky, Bank of Japan a ECB a u druhé proměnné o globální akciový index MSCI ACWI, dosáhla od roku 2009 vysokých 0,95. To potvrzuje, že současné akciové trhy reagují na masivní příliv likvidity, a nejsou tak primárně odrazem víry v rychlou „Véčkovou“ obnovu.

O něco střízlivější pohled nabízí dluhopisový trh. I ten je samozřejmě ovlivněn likviditou, jejíž vliv byl zaměřen na posun výnosové křivky směrem dolů, tedy na co největší uvolnění finančních podmínek, a následnou stabilizaci trhu s cílem zabránit výkyvům, které jsme viděli během března. V dnešním prostředí, nebojíme se říct evidentně stabilnějším, ale vynikají některá aktiva jako například výnosy o inflaci očištěných desetiletých amerických dluhopisů, které se včera dostaly bezmála až na úroveň -0,93 %, což je historické minimum. Tento vývoj nepochybně značí to, že zmiňovanému „Véčku“ dluhopisoví obchodníci nevěří. Nás bude z hlediska nejbližších dat zajímat především americký trh práce s důrazem na malé a střední podniky. Těm už v červenci končí podpůrné programy, přičemž některé firmy již v předchozích průzkumech avizovaly, že kvůli konci stimulu budou nuceny propouštět.

Zaměřme se ale na devizové trhy ve spojení s rozdílem mezi Evropou a USA. Z výše zmíněného je patrné, že více proměnných aktuálně nahrává euru. To již několik týdnů čerpá primárně z globální slabosti amerického dolaru, nikoli tak úplně z dat evropské ekonomiky, která podle nás v kontrastu s tržním sentimentem hrála doposud vedlejší roli. K tomu, aby se zelené bankovky dostaly opět do kurzu, by bylo potřeba, aby se na trhy vrátila silná rizikově averzní nálada. I přesto, že by se tak přece jen mohlo stát, nešlo by zřejmě o natolik silný risk-off sentiment, jaký jsme viděli v březnu. Nahrávají tomu i přijatá opatření ve formě swapových linek (minimálně jejich přítomnost „v záloze“), které citelně snižují poptávku po dolarech jako po bezpečí v době silné nejistoty. I tak ale nemusí být všem dolarovým dnům konec. Jestliže v Kongresu projde prodloužení fiskální podpory, zelené bankovky by mohly část svých ztrát umazat. Velmi pravděpodobně by ale nešlo o stejný pohyb, jako byl ten z první poloviny března.

Předpokládali jsme, že hranice eura proti dolaru na 1,1500 EURUSD hned tak nepadne, avšak stalo se. V dalších dnech proto budeme sledovat, zda vydrží kombinace tržního optimismu a o něco příznivějších evropských vyhlídek nahrávající všeobecně slabším zeleným bankovkám a profitující společné měně, a to ještě výše nad námi původně stanovenou rezistenci - jako to dnes svou horní hranicí naznačuje predikční model finanční skupiny Roklen, viz níže. To by mohlo mít ve výsledku přesah i na korunu, kde by jako nejbližší support měla zafungovat úroveň 26,30 za euro.

 

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost. 

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Eurové léto s příchutí globálně slabšího dolaru