Jako první své rozhodnutí představila ČNB. Ta doručila snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, což nás dostalo na úroveň 4 %, se kterou jsme dlouhou dobu počítali jako s letošní finální. Vedle toho byla představena prognóza ukazující pomalejší růst ekonomiky, vyšší inflaci, rychlejší pokles sazeb a na to navazující slabší korunu. Bankovní rada má k dispozici i dva alternativní scénáře. První je založen na utlumeném výkonu evropské ekonomiky, který tlačí na slabší inflaci. Druhý stojí na perzistentní inflaci, která je spojená s vyššími maržemi obchodníků.
Rétorika guvernéra Michla byla poměrně jasná. Prognóza sice ukazuje rychlejší pokles sazeb, rada však zůstává citlivá na vývoj inflace, u níž nadále převládají proinflační rizika. Z toho důvodu existuje scénář, kdy si rada dá v rámci cyklu snižování sazeb pauzu a na některém z dalších zasedání ponechá sazby stabilní. Ostatně jeden z radních už tímto způsobem hlasoval včera, když byl po zachování úroků na úrovni 4,25 %. Jiný radní naopak hlasoval pro snížení o 50 bodů. Pokud bychom si měli tipnout, v prvním případě nás napadá viceguvernérka Zamrazilová, ve druhém bychom dali ruku do ohně za Tomáše Holuba, pro kterého bylo toto zasedání poslední.
Závěr letošního roku se ponese v duchu vyšší inflace, za níž bude stát nejen efekt nižší srovnávací základy, ale také vyšší ceny potravin a nadále perzistentní inflace sektoru služeb. Pakliže by se rada shodla na tom, že například i s ohledem na tradiční efekt přecenění na začátku příštího roku bude vhodné ponechat sazby stabilní, včerejší snížení bylo letošní poslední. Do toho promluví nejen budoucí data o inflaci za říjen a listopad, ale i chování zahraničních centrálních bank, především té evropské. Pokud sáhne po razantnějším snížení sazeb, než je 25 bodů, čemuž trh přiřazuje pravděpodobnost nížších desítek procent, ČNB to „rozváže ruce“. Klíčový ale bude pohled na domácí inflaci a její rizika.
V příštím roce očekáváme pokračující snižování úroků směrem k hranici 3 %. Zda ji bude dosaženo, nebo zda dojde na její prolomení, jak pravděpodobně ukáže detailní výhled alternativního scénáře prognózy, bude záležet na tom, jak protiinflační bude vývoj s ohledem na evropský a domácí ekonomický růst.
Ani americký Fed nevypadá, že by kamkoliv spěchal. Staví na tom, že rizika slabšího růstu oslabila. Poslední o něco vyšší inflační čísla jsou způsobená efektem dohánění, ekonomika se nepřehřívá, vykazuje solidní růst, který reflektuje nárůst reálných tržních sazeb přispívající k růstu dlouhého konce výnosové křivky. K tomu v posledních dnech přispěl i nárůst breakeven inflace, který ale guvernér Powell nepovažuje za znepokojivý. Utahování podmínek financování prostřednictvím napřimování výnosové křivky proto Fed aktuální nevidí jako problém.
Americká měnová politika zůstává restriktivní, prostor pro další snížení sazeb je otevřený. Zde bude Fed, stejně jako ČNB, postupovat opatrně, stále na základě příchozích dat. S ohledem na ně bude hledat optimální tempo posunu sazeb k odhadovanému neutrálu. K Trumpovi a riziku proinflačnosti jeho politiky se Powell nevyjádřil. Logicky, protože nemá k čemu.
Klíčové bude prosincové zasedání Fedu, kdy bude k dispozici aktualizovaná prognóza. Trh vidí pravděpodobnost zhruba 70 % u dalšího snížení o čtvrt procentního bodu. Vše určí data – inflace, a především data z trhu práce za říjen a listopad. Náš výhled aktuálně počítá s tím, co trh, tedy s dalším snížením o čtvrt procentního bodu na posledním letošním zasedání.
Co má tedy společné americký Fed s Česko národní bankou? Závislost na nejnovějších datech, která určí adekvátní tempo úprav úroků posouvajících se směrem k odhadované neutrální sazbě, jež ekonomiku nepodporuje, ani neochlazuje. Faktem je, že z hlediska robustnosti ekonomického růstu je na tom americká ekonomika výrazně lépe než česká, potažmo evropská. To je rizikem, s nímž musíme zejména během příštího roku pracovat.
Hrozby jako Trumpova agresivní celní a migrační politika i expanzivní fiskál zůstávají ve hře. Pro americkou ekonomiku vyznívají proinflačně, což je rizikem nejen pomalejších úprav sazeb, ale i jejich výše v závěru cyklu snižování. Pakliže bychom se dostali do situace, kdy americké sazby budou klesat pomaleji než evropské, musíme počítat s tlakem na slabší euro o korunu. U amerických výnosů pak vidíme riziko vyššího dlouhého konce výnosové křivky, kde jsme si jako reálný záchytný bod stanovili 5% hranici desetiletého výnosu.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
Analýza vývoje měnového páru USDCZK
Forex měnový pár USDCZK posílil od začátku roku o +4,71 %. Prozatimní High letošního roku se nachází velmi blízko pod významnou resistencí v podobě kulatého čísla 24,00 Kč za jeden dolar. Důležitost kulatých, neboli také celých, čísel můžeme vidět i u úrovně 23,50, kterou se trh pokouší překonat již od května letošního roku. Zatím se mu to 4x nepovedlo. V průběhu prezidentských voleb v USA se cena na pátý pokus dostala nad tuto resistenci, kde zavřela. Nevydržela však nad ní příliš dlouho a aktuálně se již opět nacházíme pod ní.
Z pohledu technické analýzy se pár USDCZK pohybuje od začátku roku v range mezi 22,30 a 23,90. Od října je na grafu vidět výrazný růst, který je zapříčiněný posilováním USD. Americký dolar velmi silně roste a udržuje si pozici druhé nejsilnější Forex měny letošního roku. Pro další vývoj tak bude důležité, jak finanční trhy zapracují zvolení Donalda Trumpa a snížení úrokových sazeb ze strany FEDu. Určitý vliv na USDCZK bude mít také snížení úrokových v ČR. Ten však bude podstatně menší. Souběh resistencí v podobě letošního prozatímního High a kulatého čísla 24,00 představuje oblast, kde se dá očekávat zastavení růstu a výraznější korekce níže, případně úplný obrat aktuálního střednědobého uptrendu.
Graf USDCZK
Autor: Michal Stibor
