Ve včerejším rozhovoru v pořadu Peníze a vliv se člen bankovní rady Jan Procházka vyjádřil k budoucímu vývoji tuzemské inflace a úrokových sazeb. Procházka uvedl, že by lednové přecenění mělo být mírnější než před rokem. Pomůže i vyšší srovnávací základna. Očekává, že by inflace ze začátku roku mohla začínat trojkou. Ještě předtím však bude zveřejněna, konkrétně zítra, prosincová inflace, u které centrální banka dle prognózy očekává meziroční růst o 7 %.
ČNB by letos měla dál – postupně – snižovat sazby. Do konce roku by se hlavní úroková sazba měla pohybovat v rozmezí 3-4 %. Dostat by se mohla až na úroveň neutrální sazby, kterou Procházka odhaduje na 3,5 %. Dřívější nejčastěji zmiňované odhady pracovaly s 3 %. Dále upozornil, že bude potřeba vyhodnocovat data postupně, jak budou přicházet. Tempo uvolňování monetární politiky tak může v průběhu roku zrychlit i zpomalit dle aktuálních potřeb, uzavřel centrální bankéř.
Česká průmyslová výroba se pohybuje na stejných úrovních, jako byl průměr v roce 2019. V listopadu se na tuto úroveň dostala poklesem produkce v meziměsíčním srovnání z 2,8 % na -1,4 %, v meziročním srovnání dokonce z 1,9 % na -2,7 %. Očekáván byl přitom mírnější propad na -1,5 %. Meziměsíční propad je výraznější i kvůli dočasným vlivům, které průmyslovou produkci zvýšily v říjnu. Růst průměrné mzdy pak ve velkých průmyslových firmách klesl meziročně na 4,3 %, zde však hraje roli vysoká srovnávací základna z listopadu 2022. Meziročně počet zaměstnanců v průmyslu klesl o 2,3 %.
Mezi pozitivní zprávy patří nárůst nových průmyslových zakázek, které se blíží k meziroční stagnaci (v předešlých měsících se počet zakázek meziročně vždy propadal). Automobilový průmysl se v posledních letech vzpamatoval poté, co se v září 2021 propadl vinou výpadku v dodavatelských řetězcích. Za posledních pět let automobilový průmysl vzrostl o zhruba 18 %. Po zveřejnění všech dat a následné finální revizi můžeme za celý rok 2023 očekávat pokles průmyslové výroby zhruba o půl procenta oproti předchozímu roku. Na druhou stranu, prognózy na rok 2024 jsou optimistické, značící mírný růst.
V prosinci minulého roku vzrostla tuzemská nezaměstnanost, a to z 3,5 % na 3,7 % dle tržního očekávání. Nezaměstnanost je na stejné úrovni, jako byla před rokem. Vývoj je v souladu se sezónními trendy, kdy nezaměstnanost v zimních měsících mírně stoupá. Průměrná nezaměstnanost za rok 2023 činní 3,6 %, což je nárůst o 0,2procentního bodu oproti roku 2022. Z toho plyne, že i přes sníženou ekonomickou aktivitu v minulém roce trh práce ukázal, jak je houževnatý. Na rok 2024 ČNB dle nejnovější prognózy predikuje další nárůst míry nezaměstnanosti až na 4,1 %.
Koruna se v pondělí dostala hlouběji pod 24,50 EURCZK, během včerejška však většinu zisků umazala. Tuzemská měna oslabila posunem nad 24,60 EURCZK. Oslabovaly i měny regionu s tím, jak globálně zpevnil dolar. Stále platí, že koruna může mít tendenci dále oslabovat. Kritická je pro ni hranice 24,75, přes kterou se nedostala v říjnu ani v prosinci či nyní v lednu. K proražení této hranice by byl potřeba výraznější impuls.
Autor: Antonín Hudec
Zdroj: Roklen24
Analýza vývoje měnového páru EURCZK
Forex měnový pár EURCZK si připsal v roce 2023 +2,32 %. Euro tak posílilo oproti české koruně. Na konci listopadu došlo k proražení růstového kanálu směrem níže. Prosinec však znamenal opětovné oslabování CZK. Ze střednědobého pohledu se cena pohybuje do strany. Aktuálně se nacházíme okolo ceny 24,50 za jedno EUR.
V takovémto nastavení bude cena respektovat jak supporty, tak resistence. Supporty pod trhem budou znamenat potenciální vstupy do longových obchodů. Resistence nad trhem naopak možnosti k vyhledání krátkodobých shortových příležitostí. Vzhledem k ekonomickému vývoji v ČR a Eurozóně a podle rozběhnutého dlouhodobého uptrendu očekávám v delším časovém horizontu další oslabování české koruny oproti euru.
Graf EURCZK
Autor: Michal Stibor
