Objevily se zmínky o možném návratu k úpravě sazeb o 50 bodů. Poslední to zmínila Loretta Mesterová a James Bullard. Oba jestřábi, u Bullarda to navíc není žádné překvapení, protože dlouhodobě razí vizi mnohem vyšších sazeb, než ukazuje prognóza. S ohledem na poslední data bude debata o hiku o půl procentního bodu nepochybnou součástí březnového zasedání, a může podle nás být podpořena i aktualizovanou prognózou s ohledem na růst a inflaci. I přesto očekáváme převahu tábora centrálních bankéřů hlasujících pro 25 bodů na březnovém a květnovém zasedání. Červen zůstane ve hře, kterou ovlivní další data.
Ve Fedu rovněž došlo na výměnu. Viceguvernérka Brainardová odchází do Národní ekonomické rady. Nahradit by ji mohl nedávno nově jmenovaný šéf chicagského Fedu Austan Goolsbee. Šlo by tak o náhradu holubice za holubici. K tomu se váže zajímavá událost. Při hlasování o tom, zda Goolsbe povede Fed v Chicagu, se hlasování zdrželi dva členové FOMC, konkrétně Bowmanová a Waller. To je celkem nevšední situace. Proč se zdrželi, můžeme jen spekulovat. Dost možná v tom byla politika, jelikož Bowmanová i Waller byli jmenováni Trumpem, zatímco Goolsbee má demokratickou historii, včetně poradenské činnosti u Obamy. Celkově by to ale nemělo mít zásadnější dopad na další vedení americké měnové politiky.
S ohledem na tržní prostředí jsme opět ve fázi, kdy přecenění výhledu sazeb zvýšilo volatilitu bondového trhu, která předtím postupně klesala z říjnových maxim. Na devizovém trhu byly pohyby menší, což je dáno tím, že hlavní vlnu zvyšování sazeb centrálních bank máme už za sebou.
Výnosová křivka zůstává inverzní. Celkově se posunula výš po celé délce, přičemž největší pohyb byl dán prodejem středních splatností. Šlo tedy o tzv. medvědí zploštění související s výhledem vyšších sazeb. Poptávka po dlouhých splatnostech zůstává relativně silná, i když poslední aukce třeba u třicetiletého bondu byla ve srovnání s předchozími dost slabá. Zde bude výhledově klíčové, jak se bude dařit americké ekonomice. Soft landing neboli hladké přistání by pravděpodobně otevřel prostor pro napřímení křivky nárůstem delších sazeb, což by se projevilo v těch oblastech, které jsou na ně obvykle citlivé. Například technologický sektor.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24