Šokující předpovědi pro rok 2020, část II.

1. Ochlazení čipů v AI zimě

Slábnoucí výnosy z využití čipů se promítají do zhroucení indexu polovodičových akcií o 50 %. Od propadu z doby Velké krize byly polovodičové akcie velice výkonné. Philadelphia Semiconductor Index (SOX Index) přinášel anualizovaných 24 % v porovnání s 16,6 % u S&P 500, včetně reinvestování dividend. Kromě rozšířeného zavádění do spotřebitelských výrobků byl růst polovodičů poháněn explozí investic do všeho, od cloudové infrastruktury, přes těžbu kryptoměn až k umělé inteligenci, velkoobjemovému zpracování dat a hlubokému učení. Ale v roce 2020 budou slábnoucí výnosy znamenat, že polovodiče narazí na zeď. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že brzy přijde nové ochlazení v umělé inteligenci (AI), a to po dvou předchozích AI zimách z šedesátých a osmdesátých let, kdy skutečné výsledky využití polovodičů nedostály přehnané medializaci. Tentokrát jsou očekávání nastavená velmi vysoko, když vědci z oboru umělé inteligence, jako je Andrew Ng, prohlašují, že AI je nová elektřina. Fyzicky se tranzistorová hustota a frekvence polovodičových čipů už před lety blížila k teoretickým limitům. Tato omezení znamenají slábnoucí výnosy na základě aplikovaného výzkumu. Společnost Intel vynaložila od roku 2010 86 miliard dolarů
v kumulovaných kapitálových výdajích, které v roce 2019 dosáhly trojnásobku úrovně z roku 2010. Tomuto obrovskému nárůstu výdajů ale nestačil ani růst hodnoty u akcionářů, ani provozní zisk. V oblasti aplikací vytvořily algoritmy hlubokého učení poslední odnož přehnané propagace. Počet výzkumníků v oboru hlubokého učení se od roku 2014 přibližně zdvojnásobil. Přesto je podle Francoise Cholleta, jedné z předních osobností v oblasti hlubokého učení, rychlost pokroku v aplikacích hlubokého učení nejpomalejší za posledních pět let. Obor umělé inteligence také čelí problému škálování: Stojí stále víc energie natrénovat stále se zvětšující modely, kdy se zároveň snižuje míra zlepšení marže. Pouze ty největší společnosti, jako je Facebook, Microsoft a Google, mohou udržet krok. Vyšší vstupní požadavky nakonec zastaví přísun rizikového kapitálu a inovaci při hledání nových možností umělé inteligence. Pak je zde ocenění: Zatímco příjmy ve světovém polovodičovém indexu MSCI klesly od roku 2018 o 17 %, index dosáhl v říjnu 2019 nejvyšší úroveň v historii. Jak se omezení AI postupně stává realitou, index SOX se zhroutí o 50 % a výnosy se dále zhorší, protože investice do umělé inteligence v době jejího ochlazení zamrznou

2. Náhlá stagflace neodmění růst, ale hodnotu

iShares MSCCI World Value Factor ETF si povedou výrazně lépe než akcie FANGS a překonají je o 25 %. Po skončení Brettonwoodského měnového systému přestal být dolar vázaný na zlato a stal se nekrytou měnou, takže se biliony dolarů — nejen v USA, ale po celém světě – získávaly prostě vypůjčením a nyní se kruh uzavírá. Aby nedošlo k naprosté paralýze amerického i globálního finančního systému, vynucovaly si jednotlivé úvěrové cykly postupně čím dál nižší sazby a větší stimuly. Sazby v podstatě dosáhly nejnižší možné hranice, Spojené státy mají obrovské deficity, které nepřestávají růst, a nadcházející americká recese donutí Fed, aby svou bilanci nafoukl víc, než si kdo dokázal představit, jinak nebude možné financovat další Trumpovy masivní fiskální výdaje na infrastrukturu, které mají zlepšit jeho šance na znovuzvolení. Ale stane se něco zvláštního – jak budou stimulační opatření postupovat americkou ekonomikou, mzdy i ceny prudce vzrostou, paradoxně právě kvůli nedostatku prostředků a kvalifikovaných pracovních síl způsobenému předchozím nedostatkem investic. Rostoucí inflace a výnosy zvýší cenu kapitálu, slabší dlužníci budou jen horko těžko shánět finanční prostředky a zombie firmy půjdou od válu. Jakmile si trh uvědomí, že Fed hodlá jen přifukovat svou bilanci, ale úrokové sazby chce dál držet ukrutně nízko, dojde ke značnému globálnímu znehodnocení dolaru.

3. ECB změní názor a zvýší sazby

V roce 2020 posílí bankovní index EuroStoxx o 30 % a evropské banky zažijí comeback. Navzdory nedávnému zavedení „tieringu“, který pomohl zmírnit negativní následky záporných úrokových sazeb, čelí banky stále závažné krizi. Musejí se vyrovnat s náročným ekonomickým a finančním prostředím: s extrémně nízkými strukturálními sazbami, s přísnější regulací, kterou přináší čtvrtá Basilejská dohoda — a která dál snižuje kapitálovou návratnost bank — a s konkurencí ze strany fintech firem v tržních nikách. Začátkem ledna 2020 dojde k neslýchanému obratu, když nová prezidentka ECB Christine Lagardeová — která dřív záporné sazby podporovala — otočí o 180° a prohlásí, že monetární politika už nemá co nabídnout. Poukáže na fakt, že delší udržování záporných úrokových sazeb z vkladů by mohlo vážně poškodit důvěru v celý evropský bankovní sektor. Aby přinutila vlády eurozóny a zejména Německa, aby zakročily a stimulovaly ekonomiku pomocí fiskální politiky, přehodnotí ECB svou měnovou politiku a 23. ledna 2020 zvýší sazby. Krátce po prvním zvýšení následuje další, které rychle vrátí úrokovou sazbu na nulu a ještě před koncem roku dokonce i lehce do plusu.

4. Když dojde na energie, zelená není nová černá

Poměr fondů VDE investujících do fosilních paliv k fondům ICLN zaměřených na obnovitelné zdroje energie vzroste ze 7 na 12. Naftařský a plynárenský průmysl vyšel z finanční krize po roce 2009 s hlavou hrdě vztyčenou a jeho návratnost od roku 2008 do června 2014, kdy Čína vytáhla světovou ekonomiku z historické úvěrové recese, dosáhla zhruba 131 %. Od té doby muselo toto odvětví čelit útokům hned ze dvou stran. Za prvé to byl nástup amerického břidlicového plynu a rychlá globalizace řetězců dodavatelů zemního plynu s využitím LNG. Následovala americká revoluce v oblasti produkce nafty z břidlic, díky níž se staly Spojené státy největším světovým producentem ropy a ropných produktů. Z druhé strany útočila rostoucí popularita boje proti klimatické změně a s tím spojený politický kapitál, což způsobilo obrovský nárůst poptávky po obnovitelné energii. Nižší ceny a investoři, kteří se vyhýbají špinavé energii, společnými silami stlačili zhodnocení akcií tradičních energetických firem na úroveň o 23 % nižší než u firem poskytujících čistou energii. V roce 2020 se ovšem karta v oblasti investic obrací, protože OPEC dál omezuje výrobu, ztrátové americké firmy podnikající v břidlici zpomalily růst produkce a v Asii znovu stoupá poptávka. Nejenže budou naftařské a plynárenské firmy v roce 2020 překvapivými vítězi — zároveň je to i budíček pro čistou energii.

5. Jižní Afriku potopí dluh firmy ESKOM

Svět odmítne dávat Jihoafrické republice další půjčky a USDZAR vystoupá z 15 na 20. Už koncem letošního roku oznámí jihoafrická vláda, že hodlá zachránit problematickou energetickou firmu ESKOM, aby se národ neponořil do tmy. A to je opravdu špatná zpráva. To totiž znamená, že příští rok vystoupá deficit státního rozpočtu na 6,5 % HDP, což je nejhorší za více než deset let, a vzhledem k tomu, že v posledních letech dokázala vláda stabilizovat finance na téměř konstantním deficitu na úrovni 4 % HDP, je to opravdu výrazné zhoršení. Ještě horší ovšem je odhad Světové banky, že se vnější zadlužení země za toto období více než zdvojnásobilo na víc než 50 % HDP. A tak se může stát fiasko společnosti ESKOM poslední kapkou, než pohár trpělivosti přeteče a věřitelé přestanou zemi, která si desítky let nedokáže dát finanční a správní záležitosti do pořádku, dál financovat. V tomtéž roce budou staženy do propasti i další rozvojové trhy, které neprokážou svou úvěruschopnost, a tak budou výsledky rozvíjejících se ekonomik opravdu velice různorodé. Země dostane na pokraj bankrotu.

Autor: Saxo Bank

Příště další pětice šokujících předpovědí.