Nespokojený Trump, holubičí Powell a zvídavý Mnuchin
Americký prezident Donald Trump se opět pustil do šéfa Federálního rezervního systému Powella. Není s ním prý ani trochu spokojený, uvedl v rozhovoru pro deník Washington Post. Jsou to však jen slova, ze kterých si Powell evidentně nic nedělá, což potvrdil i během včerejšího vystoupení před Bankovním klubem v New Yorku.
Pro připomenutí, Trump kritizuje Powella, potažmo celý Fed, za podle něj až příliš rychlý proces zvyšování úrokových sazeb. V rámci své poslední kritiky blonďatý státník nejenže zmínil Fed a vyšší sazby jakožto brzdu americké ekonomiky, ale rovněž je označil za viníka nedávného propadu amerických akciových trhů, a nadto i jako důvod, proč například americká společnost GM plánuje uzavření některých továren a zrušení více jak 14 tisíc pracovních pozic. Podle Trumpa je tak Fed dokonce větší problém než samotná Čína, což zmínil v rozhovoru pro Wall Street Journal na začátku týdne.
Trumpova kritika se tak sice dále vyostřuje, avšak podle reakce trhů lze soudit, že již nesklízí tolik pozornosti v podobě případných výkyvů například kurzu dolaru, jako když se „objevila“ úplně poprvé. Naopak, trhy se primárně soustředí na ohlasy představitelů Fedu, kteří již několikrát deklarovali svou naprostou politickou nezávislost.
Holubičí Powell
Za zmínku z posledních dní stojí vyjádření místopředsedy Fedu Claridy, který vyslovil podporu postupného navyšování úroků umožňujícího získání potřebných dat ohledně vývoje americké ekonomiky, na jejichž základě bude možné dále jednat. Ještě více sledované bylo včerejší vystoupení guvernéra Powella před Bankovním klubem v New Yorku.
Šéf Fedu ve svém proslovu poukázal na klíčovou skutečnost, a to že se americké sazby z historického hlediska sice nachází velmi nízko, na druhou stranu jde již o úrovně jen těsně pod odhadem dlouhodobých neutrálních hodnot. Oproti komentáři z října, kdy se dle Powellových slov sazby nacházely poměrně daleko od neutrálu, jde tedy o výrazný rétorický posun, který naznačuje blížící se konec cyklu navyšování úroků. Jak sám Powell ale uvedl, v tomto směru bude potřeba postupovat opatrně a silně v závislosti na datech přicházejících z americké ekonomiky (rizika až příliš rychlého a až příliš pomalého navyšování jsou vyrovnaná). Už jen proto, že dopady vyšších úroků se v hospodářství projevují se zpožděním, dle Powella o cca rok či déle. A právě z toho důvodu neexistuje žádná přesná přednastavená cesta, byť Fed pracuje se svou prognózou, doplnil centrální bankéř.
Reakce trhů odpovídala představě o citelně pozvolnějším navyšování amerických úroků – akcie rostly, dolar oslaboval, výnosy dluhopisů klesaly. Mnozí investoři na základě toho začínají přehodnocovat počet hiků během roku 2019. Zatímco prognóza Fedu pracuje se čtyřmi koly, část trhu začíná sázet na mnohem menší počet - dle aktuální výše forwardové OIS sazby by v roce 2019 mělo dojít pouze na jeden hike o velikosti 25 bazických bodů, což potvrzují i futures Fed funds rate.
Poslední navýšení letošního roku, tedy prosincové, je jinak v kurzu dolaru vzhledem k očekávání již zaceněné.
Zvídavý Mnuchin
Vedle zvyšování sazeb provádí americká centrální banka postupné utahování měnové politiky i prostřednictvím snižování reinvestic prostředků plynoucích z držených cenných papírů před splatností. Tento proces tzv. kvantitativního utahování započal v roce 2017 a postupem času se z měsíční hodnoty 10 miliard dolarů posunul na 50 miliard. A právě možnost nahrazení procesu zvyšování sazeb rychlejším omezováním reinvestic, tedy osekáváním bilance Fedu, zajímala podle agentury Bloomberg amerického ministra financí Stevena Mnuchina. Své „šetření“ prý provedl na schůzce s představiteli Konzultačního výboru pro půjčky státní pokladny, což jsou převážně banky obchodující s dluhopisy.
Mnuchin na říjnovém setkání s dealery a investory vyzvídal, zda by pro jejich spokojenost bylo lepší utahování měnové politiky Fedu skrze navyšování sazeb, či rychlejším snižováním bilance centrální banky. Tuto otázku můžeme chápat právě ve spojitosti s Trumpovou kritikou měnového výboru, byť bez jakýchkoli dopadů na skutečnou činnost nezávislého Fedu. Podle Bloombergu se Mnuchin nakonec dočkal rozpolcené odpovědi – polovina respondentů by dle neveřejných zdrojů agentury dala přednost navyšování sazeb, druhá naopak rychlejšímu snižování reinvestic.
Platí, že hlavním nástrojem měnové politiky jsou oficiální sazby. Jejich navyšováním je ovlivněn krátký konec výnosové křivky (ovlivňují například většinu spotřebitelských úvěrů), zatímco rychlejší snižování reinvestic oslabuje poptávku po dluhových cenných papírech (v případě Fedu jde o státní dluhopisy a hypoteční zástavní listy), což tlačí na dlouhý konec křivky (dlouhodobé úvěry, hypotéky). V obou případech dochází k utahování měnových podmínek, avšak snižování reinvestic nemá pevně stanovený termín ukončení, zatímco u sazeb existuje pomyslná hranice odhadované neutrální úrovně (uvažujeme-li situaci, kdy není potřeba ekonomiku až příliš ochlazovat vinou citelného přehřívání), která je dle mnohých predikcí navíc mnohem níže, než byla ještě před poslední finanční krizí.
Tím pádem se dostáváme do situace, kdy je prostor dalšího růstu krátkého konce výnosové křivky, s velkou nadsázkou řečeno, „omezený“, zatímco u toho dlouhého to neplatí, alespoň vzhledem k bilanci Fedu o velikosti více než čtyř bilionů dolarů a o poznání méně jasné forward guidance. To se pak dle agentury Reuters může projevit v dalším nárůstu hypotečních sazeb, a tedy v poklesu žádostí o hypotéky, v prodejích existujících domů, a ve výsledku tudíž i ve zpomalení celého nemovitostního sektoru Spojených států, jak to ostatně pozorujeme v poslední době.
Co nás čeká dnes?
Dnes se budeme v rámci Evropy soustředit na německou inflaci za listopad, která by dle odhadů měla meziročně zpomalit z 2,5 % na 2,4 %. V kontextu Powellova včerejšího komentáře bude klíčovou událostí zveřejnění zápisu z posledního zasedání měnového výboru Fedu. Fed Minutes by tak měly ukázat, zda se výbor opravdu shoduje na tom, že jsou americké sazby blízko svým neutrálním úrovním. Pokud se toto potvrdí, můžeme na dolaru očekávat další výprodejní vlnu - tyto komentáře však čekáme spíše až na prosincovém zasedání.
Ještě před Fed Minutes bude zveřejněn jádrový index výdajů na spotřebu, který by dle predikce trhu měl mírně zpomalit, a to meziročně z 2 % na 1,9 %, čímž by se dostal pod 2% inflační cil americké centrální banky.
Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1382 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,73 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1233 do 1,1341 EURUSD.*
Koruna bez dat a pod tlakem regionu
Koruna během včerejšího dne krátce oslabila téměř k 25,98 za euro. Domácí kalendář je prázdný, hlavním fundamentem tohoto posunu byl výprodej v rámci celého regionu. Vedle toho nesmíme zapomínat na efekt konce roku.
Dnes nás žádná data nečekají. Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,92 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,89 až 25,96 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,83 až 23,03 USDCZK.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24