Reklama

Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu

Krocení turecké liry

FX NEWS

Turecká lira je v rámci skupiny měn rozvojových trhů tou, která za poslední tři měsíce vůči americkému dolaru oslabila vůbec nejvíce, a to o zhruba 2,5 procentního bodu více hned po druhé islandské koruně. Otázka zní jasně – existuje za současných podmínek prostor pro další oslabení?

Z dlouhodobější perspektivy se na turecké liře podepisovala nejen nervozita zasahující rizikové měny rozvojových trhů, ale i poměrně intenzivní proces snižování úrokových sazeb a samozřejmě i geopolitika. Na přelomu ledna a února se kurz dostal těsně pod hranici 6,00 USDTRY, kde konsolidoval přibližně týden. Až v pátek 7. února jsme byli svědky „probuzení“, které nejenže vedlo k prolomení „šestky“, ale rovněž skončilo vůbec největším intradenním oslabením liry za posledních pět měsíců.

A věci se daly dále do pohybu. Poté, co bylo prolomeno 6,00 USDTRY, byla dle agentury Bloomberg vycházející z dat DTCC provedena v dolarech denominovaná 500milionová sázka na call-spread opci páru sázející na oslabení liry v době do začátku srpna, a to v rámci pásma 6,5-7,3 USDTRY. O něco později byla ta samá transakce, tentokrát v objemu 250 milionů dolarů, provedena znova.

Vzhledem k předchozím zkušenostem s masivním odlivem kapitálu ze země, umocněným zahraničním zadlužením a nízkými devizovými rezervami, zavedly turecké úřady pravidla ztěžující zahraničním investorům sázky na oslabení liry, a to například omezením množství derivátových FX obchodů. Vedle toho pak ze strany státních bank dochází na intervence, prostřednictvím kterých dodávají na trh zahraniční měny, zejména dolary, aby tak zabránily excesivnímu oslabení domácí měny.

A právě v den proražení 6,00 USDTRY tyto banky selhaly. Jak uvádí Bloomberg dle informací od neveřejných zdrojů, snaha byla, avšak nepovedlo se. V týdnu k 7. únoru státní banky údajně prodaly minimálně 4 miliardy dolarů v rámci intervencí, dalších 500 milionů pak bylo použito v době k minulému úterý. Dá se tedy předpokládat, že bez těchto zásahů by pohyb liry (nejen ve sledovaných úsecích) byl o poznání větší.

Pravdou je, že za proměnnými přispívajícími ke slabší liře nestojí pouze zahraniční subjekty, ale i ty domácí. Poučeny z měnové krize a podpořeny procesem snižování tureckých sazeb se domácnosti i firmy obrací k depozitům v zahraničních měnách, opět především v dolarech. Nahrává jim to, že do Turecka proudí zahraniční kapitál určený k úvěrovací činnosti v jiné měně než v liře.

Ostatně, sama turecká centrální banka tento proces označila za faktor, který hodlá vzhledem k možným dopadům na vnější rovnováhu a inflaci pečlivě sledovat. Stalo se tak včera, kdy monetární autorita již pošesté snížila hlavní úrokovou sazbu (týdenní repo) z 11,25 % na 10,75 %. Tento krok lze přisoudit zejména fundamentům, jako je rostoucí volatilita trhů navázaná například na geopolitická rizika a celkově rizikově averzní náladu, kterou ovlivňuje v posledních dnech epidemie koronaviru.

Centrální banka i tak ve své forward guidance neprovedla výraznější změny. Stále platí, že její současný postoj k měnové politice je v souladu s očekávaným dezinflačním výhledem. Prognóza inflace taktéž zůstává nezměněna. Během prvního čtvrtletí by se mělo tempo růstu cen držet kolem 11,5 % a pozvolna se snižovat až k 8,2 % ke konci roku. Tato perspektiva zůstala nezměněna i poté, co inflace za poslední dva měsíce skončila poměrně citlivě nad očekáváním, a to v lednu na 12,2 %.

Snížení hlavní úrokové sazby tak ve spojení s posledním inflačním číslem posunulo turecké reálné sazby do záporu až na -1,45 %. I to je důvod, proč turecká lira včera vůči dolaru oslabila až na minima z května 2018. Centrální banku to ale, s nadsázkou řečeno, nechává v klidu. V rámci své politiky totiž nepracuje s ex post reálnými sazbami, ale s ex ante. A právě v tomto výhledu by se reálné úroky měly převrátit do plusu, zejména z titulu dále zpomalující inflace, i přes nižší sazby.

Takový scénář by byl pro tureckou liru nepochybně pozitivní. Avšak z našeho pohledu není jisté, že sazby zůstanou beze změny, a tedy i v prostředí zpomalující inflace. I přesto, že ze včerejšího rozhodnutí centrální banky vidíme jako pravděpodobný scénář (nejbližší) stabilitu sazeb, nelze zapomínat na politické tlaky.

Řeč je v tomto směru o prezidentovi Erdoganovi, který je příznivce myšlení, ve kterém nižší sazby inflaci nepodporují, ale naopak krotí. Proto je v jeho zájmu, aby turecké úroky šly dále dolů, nejlépe do jednociferných čísel. V takovém případě by podle nás bylo obtížné docílit plusových reálných sazeb, a tedy i potenciálního posílení liry.

I proto bychom se nedivili, pokud by v průběhu roku došlo na další kola snižování úroků. Jestliže k nim přičteme slabý kurz, případný odliv kapitálu ztenčující devizové rezervy, a to i přes všechnu snahu státních bank intervenovat, máme tu silné proinflační tlaky.

Výsledkem by tak mohla být ještě slabší lira. A to potvrzuje i predikce analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg. Kurz turecké měny by se měl postupně během letošního roku posunout z hodnot 6,02 USDTRY z prvního čtvrtletí až na 6,40 USDTRY ke konci roku. Tento výhled pak podtrhuje i opční trh, u kterého je v rámci zajištění prostřednictvím strategie risk reversal vidět intenzivní nárůst (čisté) převahy call opcí USDTRY nad puty v tenoru od jednoho měsíce do jednoho roku.

Z našeho technického pohledu spatřujeme prostor pro další oslabení liry, i přes její evidentní přeprodanost, kterou naznačuje například indikátor RSI, a to až k rezistenci 6,1931 USDTRY. Podle Bloombergu existuje pravděpodobnost, že se pár bude obchodovat dokonce nad touto hranicí v době za tři měsíce, o velikosti 44,5 %. V době za šest měsíců pak to samé číslo dosahuje 55,8 %.

 

Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Krocení turecké liry
Reklama