Koruna v příštích dnech. Nad, nebo pod sedmadvacítkou?

Minulý (zkrácený) týden koruna nabrala směr pod psychologickou hranici 27,00 za euro. Za posílením je možné hledat více faktorů. Nabízí se například relativně optimistická nálada na světových trzích, která vedle koruny podpořila i ostatní měny regionu, zejména maďarský forint, a rovněž další spadající do skupiny rizikovějších měn rozvojových trhů. Koruna se dokonce zařadila do první čtveřice nejvíce posilujících měn emerging markets vůči euru i dolaru.

Risk-on sentiment byl pravděpodobně zažehnut náznakem stabilizace globálního tempa růstu nově nakažených koronavirem, byť některé regionální rozdíly (fáze šíření, a tedy i tempo jeho růstu) jsou stále markantní. Nepochybně pomohla i opatření nositelů hospodářské politiky, tj. vlád a centrálních bank. V závěru týdne lze zmínit například americký Fed, který nejenže rozšířil spektrum programů dodávek likvidity, ale rovněž navýšil i jejich objem o (možné) další více než dva biliony dolarů.

Další proměnou mohla být aktivita na domácím dluhopisovém trhu a na trhu pokladničních poukázek. Obchodníci podpořeni nejen uklidněním sledovaného trhu, ale i výhledem dalšího poklesu sazeb, a nadto vidinou možné přítomnosti centrální banky, která se odvíjí od novely zákona o ČNB, projevili velký zájem nejen o instrumenty s delší splatností, ale i o krátkodobé pokladniční poukázky. Poptávka po dluhopisech (měřená ukazatelem bid-to-cover ratio) se splatností v roce 2026 a 2033 tak byla více než dvojnásobná, u 87denních pokladničních poukázek pak dokonce téměř pětinásobná.

Ministerstvu financí se tak během letošního roku podařilo emitovat dluhopisy v objemu přes 200 miliard korun, u pokladničních poukázek pak šlo o více než 80 miliard. Většina těchto emisí se přitom odehrála v posledních třech týdnech. Z hlediska pohledu na kurz koruny bude zajímavé sledovat podíl nerezidentů držících korunové instrumenty. Čísla za únor ukázala necelých 41 %. Nedivili bychom se, pokud by ke konci března bylo dosaženo ještě vyššího podílu. Ostatně, samotný výhled silné poptávky po českých bondech může podpořit například fakt, že Česká republika má v rámci EU jeden z nejnižších dluhů vztaženo k HDP, a to zhruba 31 %.

A teď hlavní otázka: Mohou korunové zisky pokračovat? Dlouhou dobu jsme byli příznivci rizik nakloněných více ke slabší domácí měně. Vývoj posledních dní ale naznačil možný zvrat. Pokud nebudeme svědky další vlny citelného výplachu světových rizikových aktiv, rizika by mohla být vyšší směrem k silnější koruně. Z technického pohledu existuje prostor pro snadný pokles k supportu na úrovni 26,80 za euro - dnes ráno jsme v podstatě na něm. Ostatně, predikční model skupiny Roklen naznačuje možnost dokonce většího posunu, a to až k 26,71 za euro. Indikátor relativní síly se přitom blíží hranici naznačující přeprodanost páru, nejde však o žádný extrém.

Pokud bychom se zaměřili na očekávání opčního trh, krátké tenory naznačují trvale rostoucí převahu call opcí EURCZK nad puty, tedy vyšší poptávku (a prémii) u zajištění proti možnému oslabení koruny. S postupně prodlužujícím se časovým rámcem (jeden měsíc až šest měsíců) je ale patrné, že první dubnové týdny přinesly postupně slábnoucí převahu callů nad puty, byť stále v „čistém“ vyjádření jasně převažují.

Závěr rozhodně není jednoduchý, obzvláště v době, jako je ta současná. Platí, že pro nejbližší dny by se mohla udržet vyšší rizika potenciálně silnější koruny. Na výraznou rally ale nesázíme. Soustředit se budeme zejména na případné dosažení „kulatých“ hodnot (např. 26,90 či 26,80 za euro), které mají obchodníci podle historických pozorování v oblibě. Kurz by se ale i tak měl v nejbližších dnech udržet stále relativně blízko hranice 27,00 za euro.

Klíčové každopádně bude (ne)udržení optimistické nálady na světových trzích nahrávající rizikovým aktivům. Ve hře je samozřejmě i další snížení sazeb ČNB (příští zasedání bankovní rady je naplánováno na 7. května), to je však trhem očekáváno již s předstihem, např. srovnáme-li sazby 1x4 FRA kontraktů s tříměsíční sazbou Pribor. Jeho vliv na kurz by tím pádem nemuset být natolik výrazný. Stále je také potřeba mít na paměti nízkou likviditu korunového trhu, která je základem toho, že i menší obchody mohou mít na spotový kurz citelnější vliv. 

Dle agentury Bloomberg existuje pravděpodobnost, že se kurz koruny v době za týden bude pohybovat pod hranicí 25,80 za euro o velikosti 51 %, v době za jeden měsíc pak 52 %. Citelnější posun, a to za dobu jednoho měsíce pod úroveň 26,60 za euro, má pravděpodobnost necelých 40 %, v době za dva měsíce pak 41,6 %.

Na okraj ještě pár vět spíše k dlouhodobějšímu vývoji koruny. Slabší úrovně nad hranicí 27,00 za euro jsou zajímavé z hlediska zajištění, avšak situace českých exportérů je poněkud složitější. Poslední data ČNB - první čtvrtletí letošního roku - ukázala pokračující klesání zajištění vývozu proti kurzovému riziku v následujících 12 měsících (naopak zajištění v daném čtvrtletí vzrostlo). Můžeme spekulovat, jak se na tomto vývoji podepsaly dopady koronaviru, zejména z titulu výpadků zahraniční poptávky. Pokud bychom se ale dočkali tzv. scénáře „V“, kdy po rychlém ekonomickém propadu přijde rychlá obnova, mohli bychom podobný posun pozorovat i u zajištění.

Byť v posledních letech nabraly na síle „alternativy“ jako eurové úvěry, potenciálně vyšší poptávka po zajištění na stále relativně slabších úrovních by mohla koruně přidat plusové body. Tento scénář je však vzhledem k dosavadním ekonomickým nejistotám pořád jen pouhým odhadem jedné z možností budoucího vývoje.

Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24