„Americký bankovní systém je zdravý a odolný. Zpřísněné podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům pravděpodobně ovlivní hospodářskou aktivitu, najímání zaměstnanců a inflaci. Rozsah těchto dopadů zůstává nejistý. Výbor nadále věnuje velkou pozornost inflačním rizikům.“ Tyto čtyři věty naprosto přesně vystihují hlavní poselství dnešního zasedání. Problémy amerického bankovního sektoru nejsou plošné, ale dopady mít budou. První náznaky ukáže průzkum o úvěrování mezi bankami za první čtvrtletí zveřejněný příští týden. Spekulovalo se o ekvivalentu 25 až 75 bodů navýšení sazeb, Fed ale bez aktualizované prognózy nemůže být konkrétní. Pouze uvedl, že posun sazeb nebude muset být tak razantní.
Použitá rétorika odpovídá období před velkou finanční krizí. Srovnání s jejími dopady na sektor však není namístě, minimálně s ohledem na režim přebytku rezerv. Vzhledem k úvěrům však zamrznutí vyloučit nemůžeme. Inflace tak zůstává problém číslo jedna, Fedu by však měl pomoci, a to nad očekávání víc, právě samotný bankovní systém, byť s ohledem na firemní financování není zdrojem číslo jedna. I tak ale přispěje k celkovému zpomalení ekonomické aktivity, protože v situaci, kdy nejsou ochotny financovat banky, platí to i pro ostatní subjekty, včetně účastníků trhu firemních dluhopisů.
Při pohledu na reakci trhů vidíme, že žádné překvapení nenastalo. Akcie sice klesají, ale narativ snížení úroků ve druhé polovině roku nezmizel. Výnosová křivka dnes potvrzuje mnohem větší obavu z ekonomického zpomalení než z brzkého a razantního snižování sazeb. Dolar se nehýbe. Zásadnější dopady na korunu nečekejme.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
