Čtvrtý kvartál přinese americké volby, jaké nikdo z nás nezažil
Obáváme se, že americké volby jsou největším politickým rizikem za posledních několik desetiletí, protože přicházejí v momentě souběhu konce ekonomického cyklu a značné nerovnosti, sociálních nepokojů a tržního šílenství vyvolaného politickou reakcí na současnou hlubokou ekonomickou krizi. Masivní oficiální pojistka, s garancemi poptávky a pracovních míst ve světě státního kapitalismu, znamená bezprecedentní útok na trhy i svobodu jednotlivců.
V přírodě by pandemie či ekologická krize vyústily v adaptaci. Ale v našich lidských systémech zajišťujeme umělé injekce stimulů všeho druhu v marné snaze předstírat, že věci mohou dál zůstat stejné. To je brutálně zřejmé i z obou možností, z nichž budou američtí voliči vybírat v prezidentských volbách 3. listopadu – v obou případech jde o starce, kterým chybí jakákoli vize budoucnosti.
Saxo Bank Group však vyznává praktičtější přístup, a tak vidíme mezi dneškem a inaugurací, která se koná 20. ledna 2021, tři různé cesty s různou mírou pravděpodobnosti:
- Zpochybněný výsledek voleb – pravděpodobnost 40 %
Důsledky:
- Prudký nárůst volatility
- Výprodej akcií kvůli nejistotě
- Oslabený americký dolar
- Silné zlato
- Jasné vítězství Joe Bidena a Demokratů – pravděpodobnost 20 %
Důsledky:
- Výprodej akcií, zejména v oblasti technologií (růst daní, zaměření na monopoly)
- Posílení zelených akcií
- Vyšší úrokové sazby, protože převaha v obou komorách Kongresu dá demokratům „klíče od pokladny“ a umožní fiskální orgie
- Trumpovo vítězství – pravděpodobnost 20 %
Důsledky:
- Růst volatility – další čtyři roky nabourávání světového řádu
- Zvýšené napětí mezi Čínou a USA
- Úlevný vzestup
- Obě komory s největší pravděpodobností rozděleny, což znamená minimum fiskálních stimulů
V době, kdy píši tento článek, se námi odhadované pravděpodobnosti liší od průzkumů i názorů sázkových kanceláří. Duo Biden-Harrisová má nakročeno k tomu, že získá Bílý dům, a možná dokonce dosáhne jednoznačného vítězství, když získá Senát i Kongres. Čísla prezidentu Trumpovi příliš nakloněná nejsou, dokonce ještě méně než v roce 2016, ale když se bavíme s investory z celého světa, máme pocit, že velká většina má tušení nebo je přímo přesvědčena, že prezident Trump znovu zaútočí ze zadních pozic.
Musíme vycházet z vědeckých poznatků, i když v tomto případě mají určité nedostatky. Naším úkolem je najít reálný konsenzus a máme za to, že trh v ocenění řádně nezohledňuje riziko, že bude výsledek voleb zpochybněn – což je pro trhy největší riziko, ať už v důsledku samotného zpochybnění, nebo v důsledku Trumpových námitek a obviňování ze špinavé hry. Ani riziko Bidenova jednoznačného vítězství. Obě tato rizika znamenají, že může volatilita dramaticky stoupnout.
Americké volby stojí na systému hlasů sboru volitelů, kde musí vítěz ke svému zvolení získat 270 z celkem 538 hlasů (až na dvě malé výjimky získává většinový vítěz v jednotlivých státech hlasy všech volitelů za daný stát, a právě tak vyhrál Trump volby v roce 2016 navzdory tomu, že ve všelidovém hlasování propadl). Podle současných průzkumů má Biden zhruba 210-230 volitelských hlasů, Trump má jistých 110 a o zbytek států se povede lítý boj.
Zatím je ale brzy prezidenta Trumpa odepisovat, protože pokud zvítězí v kritických státech – ve Wisconsinu, v Pensylvánii, na Floridě a v Michiganu – může zažít další comeback. Někteří pozorovatelé tvrdí, že volby jsou tak vyrovnané, že může o všem rozhodnout deset volitelských hlasů z Wisconsinu.
Asi vás nemusím varovat před přílišnou důvěrou v průzkumy – které nedokázaly odhadnout konečné výsledky v klíčových státech v roce 2016. Jak ale ve svém rozboru předvolebních průzkumů vysvětluje Anders Nysteen, tentokrát agentury údajně upravují metody průzkumů, aby zohlednily demografické skupiny s nižším zastoupením, jako jsou nevzdělaní bílí muži. Až čas ukáže, jestli budou tentokrát odhady přesnější, ale jedním si můžeme být jistí – Trump už dnes ani zdaleka není neznámou veličinou.
Úspěch voleb podmíněn účastí
Letošní volby rozhodne to, kolik voličů přijde v den voleb k urnám. Nezapomínejme, že v amerických volbách volí jen zhruba 55 % Američanů. Pokud by se ženy a zejména mladí lidé – kteří jsou dnes ještě větší demografickou skupinou než v roce 2016 – rozhodli zaregistrovat a přijít k volbám, šance dua Biden-Harrisová by výrazně vzrostly, podobně jako v roce 2018, kdy dosáhli Demokraté velmi dobrých volebních výsledků.
Hlavním poselstvím tak zůstává, že americké volby budou spojeny se zvýšenou volatilitou a rizikem. Ať už vyhraje kdokoliv, celkové směřování USA se příliš nezmění. Oba tábory budou utrácet spoustu peněz, oba budou tlačit na Fed, aby dál zajišťoval podporu ve formě snadno dostupného financování, a žádný se nebude snažit o nějakou hlubší reformu. Takže jsou oba prezidentští kandidáti do značné míry diametrálním protikladem toho, co Spojené státy potřebují.
Letošní americké volby představují konec politického cyklu, který je definován více schopností centrálních bank udržovat díky nulovým úrokovým sazbám a záporným reálným sazbám status quo než prováděním skutečných politických reforem. Centrální banky jsou čím dál bezmocnější, a tak budou muset politici začít provádět strukturální změny, které svět, v němž panuje nerovnost a přemíra dluhů, tolik potřebuje. Na řešení tohoto úkolu není připraven žádný z kandidátů, což je vidět i z jimi avizovaných politických kroků, ale změny přijdou, ať se jim to líbí, nebo ne, a už dnes je jisté, že tohle jsou poslední americké volby, v nichž vyhraje prezident, který není vizionář.
Nejlépe definoval politiku můj hrdina Groucho Marx: „Politika je umění hledat problémy, všude je nacházet, chybně je vyhodnocovat a pak je nesprávně řešit.“
Autor: Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank