Vítejte v byznysu, kde uspět může každý.
Menu
Zavřít

Co si (ne)odnést ze zásahu americké centrální banky

FX NEWS

Americká centrální banka včera provedla mimořádné snížení úrokových sazeb, o kterém rozhodla na speciálním zasedání měnového výboru. Dá se předpokládat, že Fedem celosvětová vlna akomodace měnové politiky nekončí. Obchodníci by tak měli počítat s tím, že na devizových trzích půjde volatilita nahoru.

Ještě před americkým Fedem přistoupila ke snížení úroků v tomto týdnu australská centrální banka. Dnes pak ke stejnému kroku sáhla i hongkongská měnová autorita. Při pohledu na očekávání trhu by pozadu neměly zůstat ani další centrální banky. U ECB trh do konce roku predikuje pokles depozitní sazby bezmála o 20 bazických bodů, přičemž pravděpodobnost cutu o 10 bodů již v březnu dosahuje dle Bloombergu 86,5 %. V případě Bank of England pak trh pro letošek vidí snížení úroků o necelých 30 bodů. U Bank of Canada se pracuje s březnovým cutem o zhruba 50 bazických bodů, a to dokonce s více než 100% pravděpodobností.

Americký Fed by přitom z tržního pohledu měl v akomodaci pokračovat dál. Do konce roku očekávání pracují s poklesem o dalších bezmála 80 bazických bodů. Vedle toho se rovněž spekuluje o dalších možnostech, od obnovy QE až po cílování výnosové křivky (jako dělá Bank of Japan) s tím, jak se sazby budou přibližovat k nulové spodní hranici. K tomu by zřejmě posloužil desetiletý americký dluhopis, jehož výnos se včera historicky poprvé propadl po 1 %.

Vzhledem k tomu, že ekonomické dopady koronaviru nelze stále přesně kvantifikovat, považujeme včerejší zásah Fedu za reakci zejména na vývoj trhů a jejich očekávání. O to zajímavější bude sledovat oficiální březnové zasedání, kdy Fed zveřejní aktualizovanou prognózu. Už jen při pohledu na padající inflační očekávání je možné čekat citelnější změny, a to včetně připravenosti dále manipulovat se sazbami.

Co se týče ostatních centrálních bank, výhled akomodace světové měnové politiky podpořilo včerejší setkání ministrů financí a centrálních bankéřů skupiny G7. Výstup z telekonference sice nebyl nijak specifický, což trhy vzaly jako negativní zprávu, následný krok Fedu však zažehl spekulace, že se přece jen dočkáme obdobných kroků i jinde ve světě, a to v rámci možné koordinace centrálních bank.

Zaměříme-li se na devizové trhy, snižování úroků by „tradičně“ podpořilo hon za vyšším výnosem. V případě forexu lze v tomto směru hovořit například o strategii carry trade, kdy si obchodník půjčuje měnu s nízkým výnosem a směňuje ji za vysokovýnosovou měnu. Jeho profitem je pak úrokový diferenciál, případně nominální posílení vysokovýnosové měny.

Tato strategie je však určená pro prostředí nízké volatility. Pokud se zaměříme na ukazatele implikované volatility světových devizových trhů, vidíme, že došlo na odraz od historických minim. Index CVIX, který sleduje Deutsche Bank, se sice stále drží pod pětiletým průměrem kolem 8,5 %, posun z posledních dní krátce nad 7 % však pro příznivce carry trade představuje potenciální riziko. To bude trvat do té doby, dokud nepřevládne představa, že centrální banky zaujmou méně aktivistický přístup, na což se bude nutně vázat i uklidnění finančních trhů, zejména těch rizikovějších.

Co tedy očekávat od příštích dní? Vzhledem k citelnému poklesu amerických výnosů se dá předpokládat další tlak na slabší dolar. To by mohlo částečně podpořit i vyvazování carry trade obchodů, u kterých bylo jako financovací měna použito euro. Podpora rizikovějších měn plynoucí ze snížení sazeb Fedu je dnes sice vidět, k otvírání nových obchodů bychom se však stavěli opatrně. A to nejen z titulu vyšší volatility, ale i vinou nemožnosti očekávat, že opatření měnové politiky zcela vyřeší dopady koronaviru na globální ekonomiku.

K tomu by bylo potřeba víc, zejména z fiskální strany. Kombinace měnového a fiskálního zásahu, nejlépe umocněná vakcínou proti koronaviru, by pak pomohla překonat to, co začalo jako nabídkový šok a postupně se (nejen přes finanční trhy) transformovalo i na hrozbu šoku poptávkového.

 

Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Ohodnoťte článek
Sdílejte článek
Přečtěte si další články
Co si (ne)odnést ze zásahu americké centrální banky